Dřevorubci z Pece pod Čerchovem

        Je jen málo míst v Čechách, kde život vesnice byl zcela závislý na existenci lesa, tak jako v Peci pod Čerchovem. Práce v lese byla hlavním zdrojem obživy místních obyvatel. Těžbu dřeva v létě vystřídalo v zimním období svážení dřeva z čerchovského svahu na saních, které si dřevorubci sami vyráběli. V mezidobí se jejich zdrojem výdělku stala domácí výroba kuchyňského nádobí a hospodářského nářadí. Dalšími výrobky byly dřevěné škatulky na sirky, dřevěný drát, dřeváky, kolíčky na prádlo, vřetýnka na přízi, šindelová krytina na střechy a louče na svícení nebo loučky na podpal v kamnech. Pecáci byli ve svém oboru vyhlášenými mistry. Jejich výrobky byly vyhledávány a zásobovali jimi převážnou část Chodska. Jak o nich řekl František Nepil: "....oni byli lepší než dřevorubci kanadští,ti byli proslulí hlavně proto, že si o nich vymýšleli kdeco slavní spisovatelé. Kdyby se ti však dostali na Chodsko a šli se v zimě podívat na dřevorubce pod Čerchovem, nenapsali by o nich už ani řádku, protože by je hrůzou ranila mrtvice, až by viděli svážet dřevo.Až by zírali jak táta sedí vpředu na saních bez potahu, za zády půldruhé tuny srovnaných polen, na botách přibité obrácené koňské podkovy, aby to spolehlivě rejdovalo, z pod podkov jak jim srší sníh a led a na tachometru, kdyby byl, osmdesátku".....Ani v dnešní době nezůstávají Pecáci svým předkům nic dlužní a v lese se řadí mezi dřevorubeckou elitu a stromy mají nakácené jak vyskládané karty na stole...